Historie iOS #1 - iPhoneOS 1

V této sérií článků si představíme všechny zatím vydané verze iOS. Od první verze až po blížící se iOS 16. Tento systém pro iPhony, iPody Touch a jeden čas také pro iPady je s námi již 15 let. Za tu dobu se změnil téměř k nepoznání. Jaké byly jednotlivé verze iOS? Co přinášely za nové funkce, jaká podporovaly zařízení a kvůli čemu byly často terčem kritiky? Čtěte v následujím článku!

Když iOS ještě nebyl iOS

Dnes si ukážeme, jaká byla první verze operačního systému pro iPhony. Ta se až do verze 4 nejmenovala iOS, nýbrž iPhoneOS. První verze byla představena v lednu roku 2007 při prezentaci prvního iPhonu. Uživatelé si ji pak mohli vyzkoušet se startem prodeje iPhonu 29.6.2007. iPhoneOS působil mezi tehdejší konkurencí jako systém z jiné planety. Byl to první operační systém, který byl navržen primárně pro ovládání dotykem prsty – ne klávesnicí, ne myší, ne trackpadem a ne stylusem, jak bylo tehdy zcela běžné.

iPhoneOS opravdu kompletně změnil „pravidla hry“ – systém byl v jádru založen na populárním, léty ověřeném desktopovém OS X, na který však Apple „narouboval“ zcela nové uživatelské prostředí. Spousta funkcí, které dnes používáme denně a ani nad nimi nepřemýšlíme, tak byla v době uvedení považována za opravdu revoluční – například přibližování obrázku dvěma prsty, posouvání stránky dotykem, přetáčení uživatelského prostředí podle orientace telefon aj. Jaké funkce tedy byly v té době prezentovány jako stěžejní vlastnosti nového operačního systému?

Nejzásadnější funkce iPhoneOS 1

Revoluční uživatelské prostředí – iPhoneOS 1 přišel se zcela novým uživatelským prostředím. Základem byla „domovská obrazovka“, na které byly ikony všech aplikací, které byly v telefonu předinstalované. Vše bylo dostatečně velké, aby bylo uživatelské prostředí pohodlné pro ovládání prsty. V aplikace pak stačilo zmáčknout domovské tlačítko a to vás vždy dostalo zpět na domovskou obrazovku. iPhoneOS také narozdíl od konkurence uživateli skryl celý souborový systém v telefonu. Veškeré dění se tedy odehrávalo pouze v samotných aplikacích.

Plnohodnotný webový prohlížeč – Safari na iPhonu nebyl zdaleka první mobilní webový prohlížeč, existovalo jich v té době již spousta, například ve své době velmi populární Opera Mini, ale všechny mobilní prohlížeče nabízely velmi okleštěné verze webů. Pokud jste tak chtěli načíst plnohodnotné webové stránky, tak to bylo většinou pomalé a stránky se nezobrazovaly korektně. Oproti tomu Safari nabídlo plnohodnotný web v kapse a přidalo k tomu navíc skvělé intuitivní ovládání dotyky. Ačkoliv mu dlouhou dobu bylo vyčítáno, že nepodporuje technologii Flash, tak dnes už víme, že to bylo správné rozhodnutí a také víme jak Flash skončil.

První softwarová klávesnice svého druhu – Při představení iPhonu jeho kritici namítali, že na plně dotykovém zařízení nebude nikdy možné psát tak rychle a přesně jako chytrém telefonu s QWERTY klávesnici. Apple je však vyvedl z omylu. Softwarová klávesnice byla již v první verzi iPhoneOS velmi povedená a především přesná. I když jste se zrovna netrefili přesně na dané písmeno, tak telefon jakoby věděl, kam jste mířili a napsal to za vás správně. Až po letech jsme se od vývojářů dozvěděli, jak moc pokročilého softwarového inženýrství stálo za zrodem této klávesnice.

iPod – Apple si byl velmi dobře vědom fenomenálního úspěchu iPodu a tak už při představení iPhonu svůj první telefon označil jako „širokoúhlý iPod s dotykovým ovládáním“. A jednou z hlavních aplikací, kterou při prezentaci představil byla aplikace iPod. Ta je předchůdcem dnešní aplikace Hudba. Aplikace iPod však v sobě kromě hudebního přehrávače skrývala také přehrávač videa. Jednou z funkcí, která vzbudila největší zájem bylo tzv. „Cover Flow“, kdy uživatel mohl prstem listovat horizontálním seznamem obalů jednotlivých alb. Krátce po představení iPhonu Apple také představil přehrávač iPod Touch a s ním také aktualizaci iPhoneOS 1.1, které přinesla aplikace iTunes Music Store, přes kterou jste si přímo z vašeho zařízení mohli zakoupit a stáhnout hudbu z obchodu iTunes.

Synchronizace s iTunes – jedním z největších rozdílů iPhonu oproti konkurenci v podobě Microsoftu a jeho ActiveSync a nebo Palmu a HotSync byl způsob, jakým se iPhone synchronizoval s počítačem. Ten jste v té době ještě potřebovali k aktivaci a zprovoznění iPhonu. Následná synchronizace však byla opravdu jednoduchá a pomocí pár kliknutí jste mohli přes iTunes synchronizovat do iTunes například hudbu, videa či vaše poznámky. Jak by řekl Steve Jobs: „Prostě to fungovalo“.

Revoluční systém se spoustou chybějících funkcí

iPhoneOS byl opravdu téměř ve všech ohledech přelomovým operačním systémem. V jeho první verzi (a nejen v ní) však chyběla celá řada funkcí, která byla pro chytré telefony konkurenčních značek té doby zcela běžná. Apple se však snažil dokončit a vyladit alespoň základní funkce a bylo by nad jeho síly snažit se do první verze systému integrovat všechny funkce, které obsahovaly systémy konkurence, které byly na trhu již spoustu let. Mezi nejdiskutovanější chybějící funkce iPhoneOS 1 patřilo:

iPhoneOS ve verzi 1 nepodporovat instalaci jakýchkoliv aplikací třetích stran. Podporovány byly pouze webové aplikace v Safari, ty se však nikdy příliš neuchytily.
V první verzi nebylo možné přeskládat si ikony na ploše a nebo změnit tapetu na domovské obrazovce.
iPhoneOS neuměl vyjmout, kopírovat a vkládat – například text.
Neexistovala žádná forma multitaskingu. Jediná aplikace, které uměla fungovat na pozadí byl iPod, který uměl v pozadí přehrávat hudbu.
iPhoneOS 1 neuměl posílat MMS
S kamerou nešlo natáčet video, mohli jste pouze fotografovat.
Updaty systému nešlo stahovat přes Wi-Fi (a už vůbec ne přes mobilní data). Mohli jste tak učinit pouze přes iTunes.

A těchto chybějících funkcí byla v iPhoneOS 1 opravdu celá řada. Apple si toho byl vědom a postupně je spolu s dalšími novinkami do iPhonu pomocí softwarových aktualizací přidával.