Procesory Apple Silicon brzy oslaví druhé narozeniny. V listopadu 2020 Apple představil první várku Maců s vlastním procesorem M1 a slíbil, že přechod z Intelu na Apple Silicon bude trvat dva roky. Nyní se již k této slíbené době blížíme a téměř všechny Macy se již opravdu dočkaly nových procesorů. Rozhodujete se o koupi nového Macu a přemýšlíte, zda je lepší volbou vzít některý z posledních kousků s Intelem a nebo jít do nových procesorů Apple Silicon? Podívejte se s námi na nejzásadnější rozdíly mezi čipy Apple Silicon a procesory od Intelu.
Rychlost
Jedním z hlavních důvodů pro pořízení Macu s procesorem Apple Silicon je rychlost. Již základní procesor M1 se vyrovnal a v mnoha případech i překonal mnohem dražší Intel čipy. Rozdíl je však nejvíce znát především u základních Maců. Například poslední Intel MacBook Air s procesorem i3 z roku 2020 se opravdu nedá označit za výkonný stroj. Dostačoval na základní kancelářskou práci, cokoliv víc však již bylo nad jeho možnosti. Procesory M1 a M2, které Apple používá nyní i v těch nejzákladnějších počítačích jsou oproti těmto Intel čipům úplně jiná liga.
Procesory Apple Silicon jsou výkonnější než Intel i v benchmark testech, ty však nejsou zcela odpovídajícím ukazatelem. Jelikož Apple je výrobcem hardwaru i softwaru, tak se mu podařilo dokonale „sehrát“ své procesory s operačním systémem macOS. Systém tedy využívá potenciálu těchto čipů v těch oblastech, ve kterých to uživatelé nejvíce ocení – například při úpravě fotek, střihu videa (především ve FinalCut Pro) a nebo při hraní her.
Úspora energie a výdrž baterie
Hlavní výhodou procesorů od Applu nicméně není pouze samotný výkon, ale především výkon v porovnání se spotřebou energie. I Intel umí vyrobit velmi výkonné procesory, jejich spotřeba je všem několikanásobná v porovnání s M1 a M2 procesory. S Apple Silicon tedy dostanete vyšší výkon a přitom výrazně nižší spotřebu a to se při současné energetické situaci určitě může hodit.
Spolu s nízkou energetickou náročností jde samozřejmě ruku v ruce i vysoká výdrž baterie. A tou se Macy s procesory řady „M“ mohou opravdu pochlubit. Podívejte se třeba na jednoduché porovnání strojů z Intel procesory a s Apple Silicon čipy (označeny tučně). Například u MacBooku Pro 13´´ je výdrž na baterii u procesorů M1 a M2 doslova dvojnásobná.
- MacBook Air (Intel,2020) – 12 hodin
- MacBook Air (M2,2022) – 18 hodin
- MacBook Pro (Intel, 2020) – 10 hodin
- MacBook Pro (M2,2022) – 20 hodin
- MacBook Pro 16´´ (2019) – 11 hodin
- MacBook Pro 16´´ (2021) – 21 hodin
TIP: Hledáte to nejlepší příslušenství na váš MacBook? Podívejte se na e-shop AppleKing a vyberte si z množství skvělých doplňků, které oživí váš Mac!
Tichý provoz
Díky velmi úspornému provozu jsou Macy s Apple Silicon také neuvěřitelně tichá zařízení. MacBook Air s procesorem M1 a M2 dokonce nemá žádný větráček a jeho provoz je tak zcela bez jakéhokoliv hluku. MacBooky Pro pak již větráček mají, ten se ale zapíná pouze při dlouhodobé velmi náročné zátěži. A i v tu chvíli je jeho hlasitost neporovnatelně nižší než u strojů s Intel procesory, které větráček zapínají často a také poměrně nahlas.
Zabezpečení a společná architektura
Tím, že je Apple výrobcem hardwaru i softwaru, tak dokáže docílit bezkonkurenčního zabezpečení. iPhony, iPady a Apple Watch jsou již léta považovány za vzor bezpečnosti v porovnání s konkurencí. Intel procesory v Macu byly posledním prvkem, který mohl být zneužit jako bezpečnostní riziko. Spolu s představením procesorů Apple Silicon byly i do Macu integrovány pokročilé zabezpečovací funkce, které uživatele iPhonu či iPadu chrání již dlouhá léta. Žádný software ani hardware není bezchybný, s čipy Apple Silicon však Apple v bezpečnosti udělal velký krok vpřed.
Přechod na Apple Silicon nabízí i výhodu pro vývojáře softwaru. Všechny produkty Applu nyní konečně běží na jednotné procesorové architektuře (ARM). Pro vývojáře tak odpadá nutnost optimalizovat aplikace speciálně pro Intel procesory. Vyvíjet univerzální aplikace pro všechny platformy Applu tak nikdy nebylo jednoduší. Macy s M1 a M2 čipy však nabízí i možnost spouštění Intel aplikací přes emulátor Rosetta, uživatelé tak určitě o své oblíbené aplikace nepřijdou. Většina již však za poslední dva roky byla optimalizována i pro Apple Silicon.
Nezávislost Applu
Není žádným tajemstvím, že Apple se již léta snaží mít stoprocentní kontrolu na vývojem a produkcí svých produktů. Bylo tedy jasné, že závislost na Intelu je pro firmu z dlouhodobého hlediska nepřijatelná. Apple musel vždy s představením nových Maců čekat na Intel a mnohokrát se stalo, že se jejich procesory opozdili. Apple tak nemohl představit své produkty v čase, ve kterém to zamýšlel a Macy tak často vycházely nepravidelně, bez jakéhokoliv řádu. A Apple si na řád opravdu potrpí – například iPhony vychází již 10 let vždy ve stejnou dobu.
Intel měl také dlouhodobé problémy s přechodem na modernější výrobní procesy. Tím pádem i nové procesory nedosahovaly takového výkonu a především úspornosti, kterou Intel sliboval. Apple tak dle uniklých informací musel spoustu softwarových změn v macOS dlouhodobě odkládat, jelikož hardware od Intelu na ně nebyl připraven.
A jsou nějaké nevýhody?
Výše jsme popsali hlavní (ale zdaleka ne všechny) výhody procesorů Apple Silicon. Otázkou zůstává, zda jsou i nějaké nevýhody. Našli jsme pouze dvě. První je samozřejmě ta, že vývojáři musí své aplikace přeprogramovat na platformu ARM. A aplikace napsané pro Intel tak běží přes emulátor Rosetta. Běžný uživatel si téměř s jistotou ničeho nevšimne, emulátor běží na pozadí a je tak neviditelný. Výkonově na tom emulované Intel aplikace také nejsou o tolik hůř. V nejhorším případě se ale může stát, že natrefíte na nějaký specializovaný (většinou hodně starý) software, se kterým si ani Rosetta neporadí.
Druhou nevýhodou je pak absence funkce Boot Camp. Ta umožňovala nainstalovat na Macu Windows a provozovat jej tak v dula-boot režimu. To z pochopitelných důvodů na procesorech M1 a M2 nelze. Microsoft totiž nenabízí ARM verzi Windows samostatně k prodeji a dodává ji jen předinstalovanou v konečných zařízeních. Instalační soubory systému samozřejmě sehnat určitými způsoby lze, ale Apple by tak funkci Boot Camp tvořil jen pro ty uživatele Windows, kteří mají pirátskou kopii. Alternativou Boot Campu tak zůstávají virtualizační nástroje. Nejznámější jsou například Parallels či VMware, přes které můžete i na M1 procesorech Windows spustit.
